Proměna | Franz Kafka

ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU

I.část

Téma a motiv

Téma

Metamorfóza člověka v odporný hmyz a reakce těch nejbližších

Motiv

Sen, touha, úzkost, uzavřenost, deprese, hlad…

Časoprostor

Není uvedeno, podle významnozti novin a pravděpodobně se děj odehrává před 21. stoletím v maloměstském bytě Řehoře Samsy.

Kompoziční výstavba

Dílo je psáno chronologicky, jednotlivé děje jsou popisovány za sebou tak jak se udály, Příběh je členěn do bezejmenných kapitol. Občas se vyskytuje retrospektiva v podobě vzpomínek na minulost.

Literární druh a žánr

Jedná se o dílo s dějem kratšího rozsahu.

Lit. druh: epika (= vychází z děje, vypráví příběh s postavami, prostředím, většinou je psána v próze.)

Lit. žánr: povídka (= vychází z děje, vypráví příběh s postavami, prostředím, většinou je psána v próze.)

II. část

Vypravěč/lyrický subject

Er forma, vypravěč je vševědoucí.

Postavy

Hlavní

Řehoř Samsa
- Jediný živitel rodiny. Ochotně domů nosí výplatu, kde jí s naprostou samozřejmostí přijímají. Řehoř si je tohoto všeho vědom, ale nevadí mu to, chce, aby se jeho rodina měla dobře a nechce jim ztěžovat život. Je poctivý pracovitý, živý rodinu, milý, bere svou proměnu jako fakt, necítí se ukřivděn. -Po proměně měl spoustu malinkatých nožiček, tykadla, krunýř, velké tělo, na místo zubů čelisti

Vedlejší

Řehořova matka
- Řehoře lituje, doufá, že je jeho stav pouze dočasný. Nevydrží pohled na Řehoře, má z něj hrůzu. Stejně jako sestra si musí najít zaměstnání a Řehoř jí tím pádem jen ztěžuje život.
Řehořova sestra Markéta
- Řehořova hudebně talentovaná, sedmnáctiletá sestra. Jako jediná Řehoře lituje, protože ho má velice ráda. Stará se o něj. Těžko překonává svůj postupně se zvětšující odpor až jí nakonec přemůže. Začíná ho nenávidět a přeje si, aby zmizel
Řehořův otec
- Zpočátku nezaměstnaný, to se stejně jako u ostatních změní. Už nemůže být pohodlným člověkem. Je tvrdý, praktický a přísný.

Vyprávěcí způsoby

Polopřímá řeč

“Ačkoli si Řehoř znovu a znovu říkal, že se přece neděje nic mimořádného, že jenom….”

Přímá řeč

“Ano, ano, děkuji maminko, už vstávám.”

Nevlastní přímá řeč

Když už pracovaly jistě čtvrt hodiny, řekla matka, že by se prádelník přece jen měl nechat, kde je, poněvadž za prvé je příliš těžký, nebudou hotovy…

Typy promluv

Dialog

“Rozuměli jste jediné slovo?” ptal se prokurista rodičů, “snad si z nás nedělá blázny?” “Proboha,” zvolala už matka s pláčem, “třeba je těžce nemocen a my ho tu trápíme. Markétko!

Vnitřní monology Řehoře

Ach bože, pomyslel si, jaké jsem si to vybral namáhavé povolání!

Pásmo vypravěče v er formě:

Když si to všechno v největším spěchu rozvažoval

III. část

Jazykové prostředky

Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. V textu se nevyskytují archaismy a tak je dobře srozumitelný i v dnešní době. Málokdy se díle vyskytují metafory či květnaté věty, text je spíše prostý.

Tropy a figury a jejich funkce výňatku

Eufemismus

“z chřípí mu slabě unikl dech”

Hyperbola

”s největší rychlostí bouchl dveřmi”

Řečnická otázka

“A teď?”

Literárněhistorický konext

Kontext autorovy tvorby

Proměna je jedna z mála děl, které Kafka za svého života vydal, byl velmi sebekritický. Kafka měl velmi dobrý vztah s jednou z jeho sester Ottilií. Jeho otec ovšem vládnul pevnou rukou a neměl s ním dobrý vztah, byl extrovertní, společenský, sebevědomý, pravý opak Kafky. Možná se to promítlo i do jeho díla Proměna, kde Řehořův otec v díle udělil v podstatě smrtící ránu, na kterou časem podlehl. Jeho sestra, stejně jako sestra Řehoře v reálném životě se o něj před koncem jeho života starala. Jeho tvorba spadá do expresionistického uměleckého proudu a jako samotářský německý žid v Praze byl ovlivněn i existencionalismem. Svět, který zobrazuje v jeho dílech odpovídá více zákonům snů, než světa reálného, fantastický, absurdní. Cítil se neschopný, ztroskotaný, tajemný, uzavřený, nešťastný, toto vše se promítalo v jeho postavách.

Literární/obecně kulturní context

Max Brod měl významnou roli v jeho životě. Spisovatel, pražák, psal německy. Po smrti Kafky vydal všechna jeho díla.

Počátek 20. století, patřil do pražského vnitřního kruhu německých autorů společně s Oskarem Bauem a Felixem Weltischem, Max Brod.

Amerika

Ernest Hemingway (Komu Zvoní Hrana), ztracená generace Německo
Erich Maria Remarque (Na Západní Frontě Klid)

a další.

Existencialismus, cílem života je smrt. Moderní experimentální proud, narušení klasického pojetí románu, experimentování, využívání metafor a symboliky. Je potlačena dějová složka, zaměření na vnitřní svět hrdiny místo vnější reality, hrdina většinou rezignuje na své okolí, využívání podtextu.