Válka s mloky| Karel Čapek
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
I.ČÁST
Téma a motiv
Téma: střet mločí a lidské civilizace
Motivy:
-
varování, nadčasovost, zásah člověka do přírody škodí.
-
mloci jsou zprvu atrakce, ale jejich množství a síla roste, nakonec požadují větší životní prostor → tvrdí, že nic nemají proti lidstvu – stejně argumentoval Hitler v Německu
-
varování před fašismem
-
narážky na nacismus (mloci=nacisté- mloci nepotřebují radost ze života, lásku, přátelství, pouze pracují pro své společenství- podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu a později v 50. letech v komunistickém Československu)
Časoprostor
na více místech, ostrovy v Tichomoří, celý svět, Praha; před 2. sv. válkou
Kompoziční výstavba
Děj má chronologickou kompozici, která je rozdělena do 3 knih (ty jsou ještě rozděleny na kapitoly)
-
Andrias Scheuchzeri: epické vypravování jak vše začalo a o zlidšťování mloků, použitá er-forma
-
Po stupních civilizace: vypravování o rozšiřování mloků po světě je doplněno mnohými soubory encyklopedických, studijních, deníkových a novinových článků, zápisy ze zasedání rad – využití publistického stylu za účelem věrohodnosti díla (vše je ovšem vymyšlené, fikce)
-
Válka s mloky: závěrečný konflikt, závěrečná kapitola (zhodnocení autora): vidíme autorovi přes rameno, autor rozmlouvá sám se sebou, je mu líto lidstva, snaží se najít způsoby, východiska pro záchranu lidstva
Obsahuje novinové články a dopisy
Literární druh a žánr
Literární forma: próza
Literární druh: epika
Literární žánr: alegorický, (anti)utopický, protifašistický, román, prvky sci-fi
II. část
Vypravěč/lyrický subject
Er-forma – vševědoucí vypravěč - autor
Postava/Y
Hlavní
-
G. H. Bondy
-
bohatý továrník, znal van Tocha jako malý
-
dokud van Toch žije, sdílí jeho ideály, po jeho smrti změní směr společnosti
-
silný obchodní duch, povahově hodný
-
-
Kapitán J. van Toch
-
rodák z Jevíčka, milý, hodný a lehce naivní pán
-
na své lodi Kandong Bandoeng hledá v mořích jihovýchodní Asie nová naleziště perel
-
při jedné výpravě objeví zvláštní druh mloků a rozhodne se s nimi obchodovat
-
Vedlejší
-
Pan Povondra
- Bondyho vrátný, prostý člověk, který si až pozdě uvědomuje, že problém mloků se týká i jeho samotného
-
Chief Salamander
- vůdce mloků, formuloval jejich požadavky
-
Mloci
-
průměrní tvorové, snadno zmanipulovatelní
-
živočichové, kteří se z malé zátoky rozmnoží do celého světa a postupně si podmaňují lidský svět
-
Vyprávěcí způsoby
Přímá řeč
„Co tu chce?”; „Nazdar, nazdárek, pane Bondy,”
Nevlastní přímá řeč
Vyražená lodní kotva. Captain J. van Toch, Surabaya – kde vlastně je Surabaja? Není to někde na Jávě?; (Tak on to není Holanďan!)
Typy promluv
Veršová výstavba
III. ČÁST
Jazykové prostředky
Inverze
vizitku kapitánovu
Řečnická otázka
„Co tu chce?”; kde vlastně je Surabaja?
Použití angličtiny
„Very glad to meet you, Captain. Please, come in.“
Hovorová řeč
„Nazdar, nazdárek, pane Bondy,”
Odchylka (elipsa)
Pořád ten starý!
Historismy
krupař, rynku
Tropy a figury a jejich funkce výňatku
###
Literárnéhistorický konext
Kontext autorovy tvorby
Karel Čapek (1890-1938) - 1. polovina 20. století – meziválečná doba
-
nejmladší ze tří dětí (Josef – malíř, spisovatel; Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
-
spisovatel, novinář, fotograf, prozaik, dramatik, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof
-
jeho politické a filozofické názory zaznamenal v knihách “Mlčení s T. G. M.”, “Hovory s T. G. M.” a “Nablízku T. G. M.”
-
studoval gymnázium v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přešel do Brna => maturoval v Praze, potom FF UK (studoval – filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku)
-
po škole vychovatel => knihovník Národního muzea => do r. 1938 redaktor Národních listů a Lidových novin, ve Vinohradském divadle 1921-23 jako dramaturg a režisér
-
zvolen prvním předsedou československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů)
-
po abdikaci E. Beneše v roce 1938 se stal posledním symbolem první republiky
- zemřel na zápal plic pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem
-
- 1938
-
- často cestoval, rád zahraničil, měl rád zvířata, sbíral LP desky
-
Díla:
-
Utopistická
-
R.U.R. – 1920 - nejznámější dílo, drama, v němž bylo poprvé použito slovo robot
-
Továrna na absolutno – 1922 - román, zvláštní karburátor rozbíjí atomy a současně uvolňuje absolutno.
-
Věc Makropulos – 1922 - drama, na počátku je vynález zasahující do života jedné osoby, Eliny Makropulové.
-
Krakatit – 1922 - román o zneužití vynálezu. Inženýr Prokop objevil třaskavinu, která byla schopná zničit svět.
-
Válka s mloky – 1936 – jeden z nejznámějších románu, klasická alegorie Karla Čapka
-
-
Noetická
-
Hordubal, Povětroň a Obyčejný život – 1933-1934 - Volná trilogie, zde zobrazuje různost pravdy pro každého člověka (záleží na jeho pohledu na věc).
-
Život a dílo skladatele Foltýna – 1939 - již nestihl dokončit.
-
-
Období varování před totalitou
-
Bílá nemoc – 1937 – nejznámější dílo, drama vyprávějící o záhadné bílé nemoci, která začne hubit všechny lidi na světě.
-
Matka – 1938 - antifašistické drama, kde Čapek otevřeně vyzývá k boji proti fašismu.
-
-
Novinářská díla a drobná próza
- Zahradníkův rok – 1929
- soubor fejetonů o zahradničení, ve kterých Čapek ukazuje povahu českého člověka.
- Jak se co dělá – 1938 - soubor fejetonů, kde Čapek vtipně pojednává o tom, jak se dělá film, divadlo a novinařina.
- Zahradníkův rok – 1929
-
Cestopisy
-
Italské listy - 1923
-
Anglické listy - 1924
-
Výlet do Španěl - 1930
-
Cesta na sever - 1936
-
-
Pohádky
-
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932 - soubor pohádek o lidských zaměstnáních
-
Dášeňka čili život štěněte
- 1933
-
-
Literární/obecně kulturní Kontext
Zařazení v rámci směrů a skupin: demokratický proud, konec 30.let 20.století
-
Josef Čapek (1887–1945) malíř (kubismus), básník, prozaik, dramatik
-
společné práce:
- Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel
-
vlastní práce:
-
Stín kapradiny – baladická novela, dva mladíci zabili hajného, když je přistihl při pytlačení
-
Povídání o pejskovi a kočičce – pohádky
-
Básně z koncentračního tábora – vzpomínání na ženu, bratra,… život na svobodě
-
-
-
Karel Poláček (1892–1944) Rychnov nad Kněžnou, soudničkář a fejetonista v Lidových novinách považován za tvůrce sloupku (přinesl něco mezi fejetonem a povídkou)
-
tvorba pro děti: Edudant a Francimor, Bylo nás pět
-
humoristické knihy: Michelup a motocykl, Muži v ofsajdu, Židovské anekdoty
-
-
Eduard Bass (1888–1946) spisovatel, novinář, redaktor, herec, autor textů pro kabaret
-
Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka pro mládež
-
Cirkus Humberto – jediný autorův román, hodnocen nejvýš
-