<<< Společenstvo prstenů 💾 stáhnout(.docx) 🖨️ vytisknout >>> Válka s mloky
Work In Progress

Těžká Hodina| Jiří Wolker

ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU

I.ČÁST

Téma a motiv

Téma: Utiskovaní a tvrdě pracující dělníci.

Motivy se velmi odlišují, podle básně: sebeobětování, společnost, soudružnost, trvalé následky, bída, utrpení, těžká práce, lepší žití pro všechny…

Časoprostor

Prostor: město

Čas: básníkova současnost (1921-22)

Kompoziční výstavba

22 básní

Kompoziční schéma básní:

Literární druh a žánr

Lit. druh: lyricko-epický

Lit. žánr: sociální balady a básně

II. část

Vypravěč/lyrický subject

Různé, použita ich-forma i er-forma

Postava/Y

Opět se velmi odlišují báseň od básně. Viz shrnutí na konci.

Vyprávěcí způsoby

Přímá řeč – velmi časté

Typy promluv

Časté monology

dialogy

Veršová výstavba

III. ČÁST

Jazykové prostředky

Jíří Wolker má výjimečný a originální styl s pestrou paletou básnických a vyjadřovacích prostředků.

Symboly

Kontrasty mezi bídou a bohatstvím

Tropy a figury a jejich funkce výňatku

Epiteton (básnický přívlastek): doplníme-li pojmenování o určitou vlastnost – ornans (ozdobný)

„…strašlivé kráse…,…smysly nesmělé“

Metafora – přenesení významu na základě podobnosti. Je častá v poezii, hlavně v lyrice.

„Okno je skleněná loď

Připoutaná k břehům mé světnice.“

Personifikace

“Slunce je veliký básník”

Přirovnání

„srdce jak semeno zalité slzami

Rozrostlo se mu po těle „

Balada o nenarozeném dítěti

„dvě oči na mně stojí jako dvě svíčky,

Co na podzim se nade mnou nemodlí.“

Epizeuxis

…“ hluboko, hluboko jsem propadal …“

…“ však běda, běda! …“

… utichly továrny, utichly ulice…

Apostrofa

„… milenčin dopise, lampo, kniho kamarádova, věci zrozené z lásky, světla a víry, dnes při mně stůjte a třikrát mi věrnější buďte.“

mnoho dalších….

Literárnéhistorický konext

Kontext autorovy tvorby

Těžká hodina je jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie, rozvinul zde sociální baladu. Cíl poukázat na sociální rozdíly ve společnosti a bojovat proti nim, alespoň myšlenkově.

Doba: 20. let 20. století - vydáno 1922

Další tvorba: např. Host do domu

Wolker trpěl tuberkulózou, která se u něj vyskytovala již v dětství, nakonec ji podlehl, je pochován v Prostějově.

Literární/obecně kulturní Kontext

Směr: Proletářská literatura (proletář = dělník, proletářská = dělnická) = levicově orientovaná literatura

Další autoři:

###

Stručné shrnutí básní:

Těžká hodina – věnována A. M. Píšovi (spolužák, literární kritik) - básník se loučí s dětstvím, ale necítí se být dospělým (těžká hodina = dospívání) „…jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám…“

Balada o nenarozeném dítěti – vypravěč sleduje příběh milenců, kteří se milovali, ale dítě by neuživili, a tak šla žena na potrat

Slepí muzikanti – o tom, že slepci otevírali svojí hudbou lidem oči

Čepobití – čepobití = večerní bubnování ukončující práci – básník-milenec leží s milou v posteli a slyší čepobití; uvědomuje si, že musí také odejít na vojnu a bojovat za svobodu

Tvář za sklem – v kavárně Bellevue si honorace užívá života, kdežto za výlohou je svět chudých

Kázání na hoře – básník přirovnává lidi ke stromům, nikdo se nemá bát, ale měl by bojovat za svůj osud

Oči – věnována O. Lasákovi (malíř, přítel) - básník hovoří o tom, že v očích lze vidět všechny naše zážitky a že oči se dotýkají srdce

Jaro – básník je rozpolcený jako jarní počasí, něco ho těší, ale napadají ho smutné myšlenky

Báseň milostná – milenci se opájejí svou láskou, zatímco kolem nich umírají dělníci

Balada o snu – věnováno J. Seifertovi – dělník Jan těžce nese sociální rozdíly mezi lidmi. Zdálo se mu o tom, že jsou si lidé rovni. Jan vypráví o svém snu své dívce Marii, která je švadlena. Marie měla také takové sny, ale společná láska ji špatných snů zbavila.

###

###

###

###

Sloky – mladík jde zimním městem, sněží. Lyrický subjekt ho nabádá, aby překonal svou bolest.

Pohřeb – koná se pohřeb Anežky Skládalové (Wolkerova babička), za rakví kráčí 7 vnoučat. Nejstarší vnuk (= sám Wolker) si přeje, aby zemřel ve válce.

Muž – lyrickému subjektu zemřel dědeček, bylo mu 74 let. Oba se jmenovali Jiří. Chlapec si přeje, aby mohl dát dědečkovi svou krev a sílu.

Fotografie – básník viděl za výlohou fotografii dětí umírajících hladem v Rusku. Nabádá kolem chodící, aby si uvědomili, jak se mají dobře.

Dům v noci – celý dům už spí, jen v jednom bytě se svítí – jsou zde milenci. Osudy všech obyvatel se vtělují do milenců.

Setkání – milenec vzpomíná na svoji milou, která se utopila, a on teď chodí za nevěstkami

Mirogoj – postesknutí nad všemi, kteří zemřeli na frontě

Nevěrná – srdce žen je nestálé, je jako nebe s hvězdami – žena patří noci, nikomu jinému

Odjezd – muž odjíždí z Bakarského nádraží domů, je smutný, protože opouští svou milou

Milenci – milencům je spolu dobře, ačkoli musí tvrdě pracovat

Balada o očích topičových – topič Antonín pracuje již 25 let. Jeho žena si stěžuje, že se mu změnily oči. Antonín oslepl a později zemřel, ale práce dělníků v elektrárně nekončí.

Moře – básník pozoruje moře na ostrově Krk – moře přirovnává k množství dělníků