Lakomec | Moliére
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
I.ČÁST
zasazení výňatku do kontextu díla
Téma a motiv
chorobná touha po penězích; láska, krádež, podvod, lakomství
Časoprostor
Paříž, 17. stol.
Kompoziční výstavba
chronologická
Literární druh a žánr:
drama komedie
II. část
Vypravěč/lyrický subject: není
Postava/Y
Hlavní
- Harpagon
- vdovec, lichvář, chamtivý, lakomý, vše obětuje pro peníze
- záporná postava (ale tragikomická)
- Elisa/Eliška
- upřímná, spravedlivá, miluje Valéra, tajné zasnoubení
- Kleantes
- chytrý, podnikavý, vadí mu otcovo chování, miluje Marianu a chce si ji vzít
- Valér -Anselmův syn, miluje Elisu, snaží se získat Harpagonovu přízeň, aby si ji mohl vzít
Vedlejší
- Mariana
- chudá dívka, stará se o matku, chce si ji vzít Kleantes i Harpagon
- Anselm
- bohatý muž, Harpagon by chtěl, aby si vzal Elisu
- La Flèche/Čipera/Štika
- Kleantův sluha, udělal by pro něj všechno, vzal peníze
- Frosina
- dohazovačka, manipulátorka
Vyprávěcí způsoby
převážně dialogy, monology
„Peníze, mé penízky…“ – Harpagon
Typy promluv
přímé
III. ČÁST
Jazykové prostředky
Postavy vyšších vrstev - jazyk spisovný, archaismy (záleží na překladu)
Ostatní – hovorový, i vulgarismy
Tropy a figury a jejich funkce výňatku
Symbol
„Srdce mé…“
Personifikace
„…vyrval život můj zuřivosti vln…“
Epiteton constans
„…plamenné lásky…“
Anafora
„…jako já; a já…“
Tropy barvitěji popisují situaci, ukazují, jak postava rozhovor prožívá.
Literárněhistorický konext
Kontext autorovy tvorby
Ve svých hrách se vysmívá negativním vlastnostem lidí (zejména pokrytectví), kritizuje lidské nedostatky a slabosti, kritizuje skutečnost. Nejvýznamnější díla Lakomec, Tartuffe, Zdravý a nemocný, Misantrop, Škola žen. Díla vždy pojata humorně a satiricky, diváci sympatizují s postavami.
Literární/obecně kulturní context
Klasicismus, vzorem je antické umění, Aristotelovy jednoty (místa, času a děje), dělení literatury na vysokou (óda, epos, tragédie) a nízkou (komedie, fraška, bajka, satira). Ve Francii vládne Ludvík XIV. – absolutismus. Odklonění od víry, obrácení se k rozumu.
Další autoři:
-
Pierre Corneille (Cid)
-
Jean Racine (Faidra)
-
Jean de la Fontaine (Bajky)
-
Carlo Goldoni (Poprask na laguně, Sluha dvou pánů)