Křest svatého Vladimíra | Karel Havlíček Borovský
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
I.ČÁST
Já jsem sice při tom nebyl,
čeť jsem to jen v plátku,
který o tom sepsal Nestor
vnukům na památku. —
„Tak to chodí na tom světě,
každou chvíli jinak,
dneska ctí tě za svatého,
zejtra budeš sv…k!
Dnes vám, bozi, vy ubozí,
kadidlo lid pálí,
a zejtra vás jako smetí
v kalužinách válí.
Dělají si nové bohy
dle svého pohodlí,
koho včera oběsili,
k tomu se dnes modlí.
Všechno jest na světě marné
i království boží —
všechno hyne a pomine
jako špatné zboží.
Jenom caři, samovláda,
a takové sloty,
potrvají věčně věkův
jak juchtové boty.
zasazení výňatku do kontextu díla
4. zpěv, asi polovina knihy, Perun zemřel
Téma a motiv
Proměnlivost doby, lidská podstata; smrt, nabubřelost, božství
Časoprostor
10. století, Rusko
Kompoziční výstavba
Chronologická
Literární druh a žánr
Satirická báseň
II. část
Vypravěč/lyrický subject
Vševědoucí vypravěč
Postava/Y
Hlavní
-
Perun – bůh, cítí se nedoceněně, od rány
-
Car – namyšlený, entitled, mstivý, trochu slaboch
-
Perunice – manželka Peruna, hádavá
Vedlejší
-
Dráb – nevím, prostě existuje
-
Děvečka – taky
-
Novinář – protirežimní, odsoudí ho ke stejnému trestu jako Peruna
-
Ministři – každý hájí vlastní zájmy
Vyprávěcí způsoby
Přímá řeč
„Tak to chodí na to světě…“
Typy promluv
Pásmo vypravěče
„Já jsem sice při tom nebyl…“
Monolog
„Tak to chodí na tom světě… jak juchtové boty.“
Veršová výstavba
6 slok po 4 verších, rým přerývaný
III. ČÁST
Jazykové prostředky
Slova nespisovná
„zejtra“, „čet‘“,
Archaismy
„dle“, „jest“
Historismy
„kadidlo“, „juchtové boty“
Tropy a figury a jejich funkce výňatku
Přirovnání
„jako smetí“, „jako špatné zboží“
Metafora
„království boží“ (taky by se dalo považovat za označení opisem)
Hyperbola
„… koho včera oběsili, k tomu se dnes modlí.“
Gradace
„hyne a pomine“
###
Literárněhistorický konext
Kontext autorovy tvorby
Havlíček je považován za zakladatele české žurnalistiky a satiry, psal pod vlivem realismu, patří ke druhé generaci národních buditelů. Křest napsal v Brixenu, kam byl 1851 uklizen, protože byl politicky nepohodlný Franzi Josefovi I. Dílo bylo vydáno až po jeho smrti, buď to nedopsal, nebo se konec nedochoval, každopádně proto to nedává smysl. Borovský zde ironizuje moc státního aparátu, když může poroučet i bohu.
Literární/obecně kulturní context
Doba národního obrození, období „vlastenecké agitace“, boj proti germanizaci a centrálnosti Rakouska-Uherska, podpora austroslavismu (= myšlenka spojení všech slovanských národů v jeden mnohonárodnostní stát).
Další autoři tohoto období: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Václav Kliment Klicpera; trochu později třeba K. H. Mácha, Božena Němcová nebo Jaromír Erben.
Ve světě například
- Francie
- Stendhal Červený a černý;
- Honoré de Balzac – Lidská komedie,
- Anglie
- Jane Austen – Pýcha a předsudek,
- Charlotte Brontë – Jana Eyrová (když si odmyslíme ty romantizující prvky)