Obraz Doriana Graye | Oscar Wilde
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
I.ČÁST
Téma a motiv
Téma
Zkaženost člověka společností
Motiv
obraz, pýcha, strach, stárnutí, mládí, alkohol, podvod
Časoprostor
Londýn, 19. století.
Kompoziční výstavba
Chronologická. Kniha je rozdělena do 20 kapitol a součástí je i předmluva ve které autor objasňuje svůj záměr. Tato předmluva vyvolala bouřlivé reakce.
Drobné dějové odbočky (Sybilina rodina, Dorianovi opatrovníci)
Literární druh a žánr
Lit. druh: epika (= Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti.)
Lit. žánr: román (= Smyšlené vyprávění. Román je co do rozsahu delší, a co do fabule a syžetu komplikovanější)
S hovorovými prvky a faustovským tématem.
Lit. forma: próza (=každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ - poezie.)
II. část
Vypravěč/lyrický subject
Er-forma (= vypravování ve 3. osobě, v němž tzv. autorský vypravěč zaujímá postoj nezaujatého pozorovatele průběhu děje.)
Postava/y
Hlavní
-
Dorian Gray
- na počátku nezkušený mladík. Neobyčejně krásný (modré oči, zlaté vlasy). Postupem času je pro něj velkou autoritou Henry, jeho jediného uznává. Zamiluje se do své krásy, vysloví přání zůstat navždy mladý.
-
Lord Henry Wotton
- dekadentní (= morálně zkažený, požitkářský) aristokrat. Jeho mluva sestává ze sarkasmů, paradoxů a aforismů. Podle něj není nic důležitějšího než krása a mládí.
Vedlejší
-
Basil Halward
- malíř, romantik. Naprosto učarován krásou Doriana Graye.
-
Sibyla Vane
- mladá, nadaná herečka. Velmi naivní, romantická, velmi zamilovaná do Doriana. Spáchá kvůli Dorianovi sebevraždu.
-
James Vane
- bratr Sibyly, lehce neotesaný dobrodruh, námořník, pomstychtivý.
Vyporávěcí způsoby
Vypravování (=převyprávění příběhu, má děj)
Typy promluv
-
Dialogy (= rozhovor mezi dvěma a více lidmi)
- Velmi často se vyskytující rozhovory mezi postavami.
-
Vnitřní monology (= samomluva postavy, nepronesená nahlas, myšlenky, představy, emoce)
- Např. když Dorian zpytuje svědomí.
-
Monology (= samomluva postavy, pronesená nahlas)
- Např. když Dorian promlouvá k obrazu.
III. ČÁST
Jazykové prostředky
Dlouhé promluvy o pohledu na svět a společnost, kritika společnosti, zesměšnění vyšších členů společnosti.
Rozsáhlé popisy interiéru, hovorovými prvky, spisovným jazykem, občasnými archaismy a zastaralými výrazy (např.: ruměnec, údobí…).
básnické popisy přírody a interiérů, charakteristiky postav
Tropy a figury a jejich funkce výňatku
Ironie (= forma, která dosahuje zvláštní, často humorný účinek tím, že vyslovuje něco podstatně jiného, než skutečně míní: může přehánět, zastírat nebo říkat přímý opak.)
Aforismy (=krátké rčení, jež je svojí délkou podobné lidovému pořekadlu, někdy se jedná jen o jednu jedinou větu s několika slovy nebo o jednoduché souvětí či zajímavé dvojverší s metaforou.)
Anafora (=je slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět.)
„…za to – za to bych dal všecko!“
Synekdocha (= je jazyková či rétorická figura, při níž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku)
„…dal bych za to svojí vlastní duši…“
Přirovnání (= je pojmenování n a základě srovnání, podobnosti dvou subjektů.)
„…příšerný jako ta nejtemnější jeskyně…“
Literárněhistorický konext
Kontext autorovy tvorby
Oscar Wilde se řadí mezi dekadentní autory. Wilde nenapsal mnoho knih, ale v těch, co vytvořil je znát jeho velký talent. Toto dílo Obraz Doriana Graye patří mezi Wildovu prvotinu.
Literární/obecně kulturní context
Století: 2.polovina 19.století
Umělecký směr a proud: Dekadence
Znaky:
-
Obrácení hodnot
-
Hnus (ošklivost) je nová krása
-
Zklamání
-
Beznaděj
-
Pesimismus
-
Pocit zmaru
-
Bohémství
-
Mysticismus
Zástupci: Thomas Mann, Rainer Maria Rilke, Heinrich Mann, Verlaine, Baudelaire, Rimbaud,
5 autorů a díla té doby:
Thomas Mann – Doktor Faust (tento filosofický román je vrcholem jeho tvorby. Je inspirován Goethovým Faustem. Příběh vypráví profesor gymnázia Zeiblom o svém příteli, hudebním skladateli Adrianu Leverkuhnovi. Tento geniální skladatel je přesvědčen, že evropská kultura je v krizi. Proto je ochoten i přistoupit na smlouvu s ďáblem, jen když získá tvořivou schopnost. Jeho hudební díla jsou popřením předchozího vývoje a on nakonec zašílí. Na pozadí Leverkuhnovy tragédie se promítají politické dějiny Německa ve 20. století až do nacismu.)
Ivan Alexandrovič Gončarov – Oblomov ( hlavní postavou je statkář Oblomov, který se stává pasivním a netečným člověkem, nezachrání ho ani láska k dívce Olze.)
Charles Pierre Baudelaire – Květy zla (Vychází z lidské přirozenosti a úzkosti, člověka obklopuje bezútěšná realita a zlo, snaží se pozvednout k ideálu, hledá postupně východisko v kráse, erotice, v rouhání a vzpouře, v nicotě.)
Heinrich Mann – Profesor Neřád (v postavě gymnaziálního profesora Rasty, označovaného nejen studenty, ale i obyvateli města jako Neřád, ztělesnil Mann typ jedince s despotickými a patologickými sklony.)
Arthur Rimbaud – Opilý koráb (básníkova nejznámější básnická skladba. Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.)
Období:
Během viktoriánské éry došlo k masivnímu nárůstu populace, jelikož se zvýšila porodnost a snížila úmrtnost. Běžná domácnost britských rodin se zmenšila, rodina se začal uzavírat a omezovat jen na základní, nejužší členy (matka, otec, děti). Druh volnočasové zábavy závisel silně na společenské třídě, ve které se lidé nacházeli. Oblíbené bylo divadlo (hrály se hodně hry od Shakespeara, ale i jednodušší komedie; na divadelních prknech se proslavil např. Henry Irwing) a četba (Dickens, A. Conan Doyle atd.), v hudební sféře třeba i dechové kapely. Muži se scházeli v klubech, hojně se