Romeo a julie| William Shakespeare
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
I.ČÁST
zasazení výňatku do kontextu díla
Téma a motiv
Téma: nešťastný osud dvou milenců; tragické důsledky zbytečných sporů; síla lásky i její křehkost v porovnání s nelítostnou a bezohlednou nenávistí; složitost lidských vztahů
Motivy: láska, vdavky, válka dvou rodů, spor, nenávist, život, smrt, násilí, mír
Časoprostor
Italská města Verona a Mantova; 2. pol 16. století (vrcholná renesance)
Kompoziční výstavba
chronologická (děj na sebe časově navazuje);
prolog + 5 dějství (schéma: I. EXPOZICE, II. KOLIZE, III. KRIZE, IV. PERIPETIE, V. KATASTROFA)
Literární druh a žánr
Literární forma: drama
Literární druh: drama
Literární žánr: tragédie
II. část
Vypravěč/lyrický subject
repliky - přímá řeč postav
Postava/Y
Hlavní
-
JULIE
-
dcera Kapuleta
-
mladá, krásná, tvrdohlavá, věrná a trochu naivní dívka
-
hluboce zamilovaná do Romea
-
-
ROMEO
-
syn Monteka
-
hrdý, čestný, citlivý, romantický
-
divoký mladík
-
povrchně zamilován do Rosaliny, poté hluboce zamilován do Julie
-
Vedlejší
-
MONTEK
- vůdce Monteků a otec Romea
-
MONTEKOVÁ
- matka Romea
-
KAPULET
-
tvrdý a nesmlouvavý vůdce Kapuletů
-
otec Julie
-
chce, aby ho poslouchala na slovo;
-
-
KAPULETOVÁ
-
Juliina matka
-
k dceři se chová odměřeně a chladně
-
-
PARIS
- mladý hrabě a plánovaný Juliin ženich
-
TYBALT
-
Juliin bratranec
-
Nenávidí Romea a libuje si v konfliktech mezi rody
-
-
OTEC VAVŘINEC
-
františkánský mnich
-
stojí za R. a J.
-
-
MERKUCIO
-
Romeův nejlepší přítel
-
je starší než R.,
-
dohlíží na něj a je jeho vzorem
-
-
BENVOLIO
- další přítel Romea
-
CHŮVA
-
Juliina vychovatelka, má ji ráda jako svou vlastní
-
nerozumná, spolehlivá, důvěryhodná
-
-
VÉVODA ESKALUS
Vyprávěcí způsoby
Přímá řeč
Typy promluv
Veršová výstavba
blankvers (5stopý nerýmovaný jambický verš) – typický Shakespearův vytříbený a vznešený styl
počet slabik ve verších nepravidelný
III. ČÁST
Jazykové prostředky
převažuje spisovný jazyk; často zastaralé tvary, hodně archaismů
zašveholil
a básnických výrazů
ni
převažují klasické divadelní repliky
vyšší společenská třída hovoří ve “vznešenějších” verších
běžný lid (chůva) v próze
scénické poznámky
Tropy a figury a jejich funkce výňatku
množství metafor, přirovnání a oxymóronů
personifikace
„Svlec to jméno.“
„Štěstí se na tě hrne.“
řečnické otázky
„Či odpovím?“
apostrofy
„Vítej, drahá dýko!“
inverze, resp. zastaralý/básnický slovosled
„Tvé jméno jenom je můj nepřítel.“
eufemismy
ztepilá nožka
hyperbola neboli nadsázka
„Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď.“
###
Literárnéhistorický konext
Kontext autorovy tvorby
William Shakespeare (1564–1616)
-
anglický dramatik a spisovatel
-
syn rukavičkáře
-
vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School)
-
před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům
-
po jednoleté morové epidemii roku 1594 se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain`s Men), kde působil jako herec a dramatik
-
v roce 1599 se společnost Lorda Chamberlain`s Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny
-
když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars, pro Shakespeara končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti (23. 4. 1616)
-
již za jeho života se vedly diskuze o autorství jeho děl (údajně nemohl být schopen vytvořit tolik děl za tak krátké období), které přetrvaly až do současnosti
-
představitel renesance, žil na přelomu 16. a 17. století
-
renesance = znovuzrození (antiky), obrození
-
14.-16. století
-
zrod v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál (Anglie, Španělsko, Německo, Francie,…)
-
mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly církví
-
vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu
-
objev knihtisku – Johannes Gutenberg → knihy se šíří rychleji
-
inspiračním vzorem je antická kultura
-
humanismus – životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance
-
-
Autorova tvorba:
-
TRAGÉDIE
-
Romeo a Julie
- nejznámější autorova hra je dodnes hraná v divadlech po celém světě
-
Titus Andronicus
-
Julius Caesar
-
Hamlet
-
Othello
-
Macbeth
-
Král Lear
-
Antonius a Kleopatra
-
-
KOMEDIE
-
Zkrocení zlé ženy
-
Sen noci svatojánské
-
Kupec benátský
-
Mnoho povyku pro nic
-
Veselé paničky windsorské
-
Jak se vám líbí
-
Večer tříkrálový
-
-
POEZIE
-
Venuše a Adonis
-
Sonety
-
-
HISTORICKÉ HRY
-
Richard III.
-
Jindřich V.
-
Jindřich VIII.
-
-
POHÁDKOVÉ HRY (ROMANCE)
-
Zimní pohádka
-
Perikles
-
Bouře
-
-
Literární/obecně kulturní Kontext
-
Anglie:
-
Geoffrey Chaucer (1340–1400)
-
první velký anglický básník
-
diplomat v královských službách – cestoval do Florencie, kde se setkal s Boccacciem a Petrarcou
-
Canterburské povídky – 24 veršovaných i prozaických povídek
-
-
-
Itálie:
-
Giordano Bruno
- byl jeden z nejvýznamnějších italských filozofů, spisovatel (básník a komediograf), astronom
-
Dante Alighieri (1265–1321)
-
z Florencie, proti papeži – 20 let ve vyhnanství
-
Božská komedie – psáno 15 let ve vyhnanství, duchovní epos, vyjádření lásky k Beatrici
-
-
Francesco Petrarca (1304–1374)
-
z Florencie, ve vyhnanství – studoval práva v Avignonu
-
kněz, platonická láska se šlechtičnou Laurou
-
Sonety Lauře (Zpěvník) – dvě části (za života Laury, po její smrti)
-
366 milostných básní, většina formou sonetu
-
-
Giovanni Boccaccio (1313–1375)
-
tvrdé dětství – přísný otec, macecha
-
vystudoval práva, hodně cestoval
-
psal od mládí, příběhy s milostnou tematikou
-
Dekameron – soubor 100 novel, „kniha krve a rozkoše“
-
-
-
Francie:
-
Francois Villon (1431–1463)
-
žil bohémským životem – tulák, rváč, zloděj, pokládán za prvního prokletého básníka
-
Odkaz (Malý testament) – sbírka ironických a satirických básní
-
Závěť (Velký testament) – rozmanité básně: nábožné, dvorské, „bláznivé“ – vše z prostředí podsvětí
-
zamyšlení nad osudem, zároveň výsměch sobě i jiným
-
-
Francois Rabelaise (1494–1553)
-
spisovatel a lékař
-
nejprve byl knězem, poté studoval medicínu a stal se lékařem – také studoval filozofii, archeologii a přírodní vědy
-
Gargantua a Pantagruel – pětidílný román, inspirace lidovou četbou o životě obrů
-
-
-
Španělsko:
-
Miguel de Cervantes Saavedra (1547–1616)
-
prozaik, dramatik, básník, vrcholný autor zlatého věku španělského písemnictví
-
smutný život – z rodiny zchudlého šlechtice, neměli na vzdělání
-
v bitvě přišel o levou ruku, později v zajetí a 5 let otrokem v Alžíru, po návratu se oženil
-
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – dvoudílný román (1605, 1615)
-
satira na rytířské romány
-
-
Lope de Vega (1562–1635)
-
divadelní teoretik, nejvýznamnější dramatik zlatého věku – napsal přes 1800 her (zachovalo se jich asi 500)
-
idol Španělů
-
Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) – vrcholné drama, námět z národních dějin
-
-